Východní Kréta 2002

28. 8. - 7. 9. 2002Rozhodla jsem se s milovníky Řecka podělit o naše zážitky a trasy z dovolené na bájné Krétě. Způsob našich dovolených lze nazvat spíše aktivní a poznávací než odpočinkový. Velikost Kréty, množství památek a nádherných míst dělá tento cestopis možná obsáhlý, ale i přesto je to pouze kapka v moři toho, co lze na tomto ostrově bájného Minotaura prožít a vidět. Na to, abychom si mohli říct, že jsme viděli to podle nás nej z celé Kréty, museli jsme se sem v r. 2003 vydat znovu a projet západní Krétu. I to bylo málo a my doufáme, že se nám podaří se tady vrátit ještě potřetí. Takže nyní vám popíšu naše putování po východní části ostrova.Naše nádherná dovolená na Krétě začala 21.8.02 na letišti Ostrava – Mošnov, odlétali jsme s let. společností Travel Service, bohužel s 2,5hod. zpožděním /což bylo jediné mínus našeho letu/. Po příletu do hl. města Kréty Heraklionu a transferu do našeho místa pobytu - turistického letoviska Malia – aprt. Kallia Maria nás čeká osvětlená cestička /je 1,45hod. řeckého času/ k pokojům a klíče v zámku ve dveřích studia č. 101 – jsme zatím jediní obyvatelé. Jak je našim zvykem na každé dovolené, nehledě na tmu a neznámý terén, vyrážíme s očima na šťopkách a „po čuchu“ přivítat se s mořem, které nás okouzluje krásně zčeřenou hladinou s bílými vlnkami. Necháme se jím ošplouchnout, vyposlechneme si jeho nekonečnou píseň písní a vracíme se šťastně unaveni zpět. Jak zjišťujeme ráno podle zablácených bot, mašírovali jsme si to mimo cestu, přes pole s červenou hlínou, ale všichni jsme byli rádi, že jsme své apartmány v té tmě kolem našli a zapadli do postýlek – i letecká doprava na Krétu může být únavná!1. DENPrvní ráno na Krétě nás budí „zpěv“ cikád, máme co dohánět – vyspávali jsme do 10.hodiny. Tak rychle vybalujeme nejnutnější a míříme zase k moři, tentokrát v plavkách. Okukujeme okolí naší písečné pláže,prostory hotelu Phaedra Beach, kde můžeme využívat bazén, ale za celou dovču jsme se k tomu nedostali.Vstup do moře je mírný, asi 20m od břehu se již dá plavat, pozorujeme hejna různobarevných rybiček , voda je čisťounká . Z vody pozoruji pobřeží, pláž, která není přeplněná lidmi, hotel postavený tak 40m od pláže, v pozadí hory, vyšší a méně zelené, než jaké si pamatuji z Korfu /tam jsme byli ubytováni v Benitses/. Odpoledne nás čeká schůzka s delegátem Gregorem, který nás velmi poutavě seznamuje s místy, která bychom neměli opomenout a podává informace ohledně možných výletů pořádaných CK. Ale my jsme již připraveni z domova – odlet na Krétu pro nás představoval nakoupení knih a průvodců o tomto nádherném ostrově.Večer končíme v taverně Esperos, kde po večeři od majitele Polliho dostávámeřecké ouzo na přivítanou – častý řecký zvyk. Vrátili jsme se sem několikrát a vždy jsme byli velmi spokojeni.2. DENJsme na pláži, také děláme pěší procházku do Malie– centrum zábavy na sev. pobřeží Kréty, je téměř propojena s dalším letoviskem Hersonissos. Z našeho ubytování je to 2km, takže jsme ušetřeni dosti hlučné zábavy a ulic zaplněných turisty. Odpoledne se vydáváme zase pěšky opačným směrem k paláci Malia, kolem cesty jsou políčka s červenou hlínou a foliovníky, kde se pěstují banány, ale také zde hledají úkryt krávy s telátky. Bohužel komplex paláce je oplocen a otevřeno pouze do 14. hod. Takže jen koukáme přes hrazení, vidíme velmi malou část rozsáhlých vykopávek. Stále zde pracují francouzští archeologové. Stáčíme své kroky zpět a kolem pobřeží se vracíme domů.3. DENDáváme si budíka - vstáváme v 6 hod. ráno a jdeme s čerstvou kávou a snídaní na střechu našeho apartmánu, zdobeného různobarevně kvetoucími bougaviliemi - čekáme na východ sluníčka. Dává si na čas – po postupném osvětlování krajiny vychází zpoza okolních hor teprve pár minut před sedmou. Máme krásný výhled na okolní krajinu, moře je přímou čarou vzdálenou asi 400m. Dopoledne trávíme opět na pláži, později jedeme na výlet řeckým busem do Hersonissos, máme v plánu navštívit Muzeum krétského lidového umění Lychnostatis, ale opět smůla - otevřeno také jen do 14. hod. Procházíme si město, pobřežní promenádu plnou angl. a holands. Pubs - v jednom hned u moře jsme zkusili jedno z nejlepších frappé. Jsme šílenci, ale kolem moře se procházkou vracíme pěšky až do Kallia Maria, kde podle kaluží na krajích cest byl nejspíš pěkný liják, kterému jsme utekli.4. DENČeká nás celodenní výlet autobusem do Aquaparku Splash , cca 5 km od Hersonissos – dárek od CK Exim za včasnýnákup dovolené. Tuto cest. kancelář bych asi neměla zmiňovat, ale bohudík my jsme byli s jejich službami opravdu spokojeni. Všichni jsme si ho parádně užili, včetně dospělých. Doporučuji nejen rodinám s dětmi.5. DENUž máme pondělí 2. 9. , dětem v Čechách začíná nový školní rok a nás čeká vulkanický ostrov Santorini –po smrtelném vstávání ve 4,30 hod. vyplouváme z přístavu v Heraklionu, kde nás čeká loď John Pie. Popis tohoto výletu najdete v kolonce -výlety- , každému to doporučuji – neopakovatelné scenérie, nádherné pohledy na kalderu, tento výlet se nám opravdu moc líbil. Za 4 hod. zde jsme prošli hl. město Firu a malebné městečko Ía. Na krétské apartmány dorážíme až kolem 22.hod.6. DENOd úterka nám začíná autoturistika na Krétě – máme půjčené auto Daewo Matiz – za 4 dny půjčení nás ani jednou nezklamal, a to jsme ho občas pěkně týrali nepříliš kvalitními cestami.Z Málie vyrážíme na jih, přes Neapoli, archeolog. vykopávky v Lató, odkud je nádherný pohled na okolní hory. V Kroustas se rozhodujeme pro cestu dle mapy 16 km dlouhou, značenou fialovou barvou – toto nedoporučuji. Šlo o cestu vhodnou pro džíp, ale společnými silami a velmi opatrnou jízdou jsme bez nehody dojeli do Prinos, odtud již po asfaltce do nejjižnějšího města Evropy Ierapetry. Cesta to byla šílená, ale dodnes nezapomenu na ten klid, vůni horských borovic a krásnou krajinu, mimochodem jsme na této cestě-necestě nepotkali živou nohu. Ierapetra je krásné město na břehu Libyjského moře, s tureckým rázem – mešita, turecké opevnění, je zde příjemné teplo, to asi ten dech blízké Afriky. Asi 5 km za městem jsme našli zcela prázdnou nádhernou pláž, plnou různobarevných hlaďoučkých oblázků. Samozřejmě se zdeosvěžujeme koupelí , zatěžujeme Matýska pár kily kamínků a pokračujeme dál – nyní směr východ. Nejdřív kolem pobřeží, pak krajinou plnou fóliovníků s pomeranči, vnitrozemím na sever do města Sitia a dál do Paleokastra, kde se stáčíme zpět na jih – městečko Zákros. Naprosto změněnou, jakoby kamennou, měsíční krajinou, klesáme k moři do Kato Zakros – jde o tzv. Údolí mrtvých. Zde v taverně přímo u moře si pronajímáme pokoj na jednu noc. Po vykoupání v moři, sprše a báječné večeři v typické řecké taverně relaxujeme a pak už do hajan.7. DENRáno stihneme východ sluníčka, tentokrát z moře, je tu opravdu nebeský klid a žádné cikády!, procházíme si vykopávky zdejšího paláce Zakros, cesta k tomuto archeolog. sitze je „dlážděná“ nádhernou fialovou břidlicí /kousíček máme doma/ a znovu nás udivuje a uchvacuje zdejší klid a mír – turisté jsou příjemní, Řekové ještě více, žádná přecivilizovanost severního pobřeží Kréty. Pokud vás v taverně na břehu moře překvapí české –děkuji- , tak si tím možná vzpomenete i na mé vyprávění – taverník byl velmi přátelský a nejspíš měl chuť učit se česky J. Máme v plánu pláž Xerokampos, ale velice špatná šotolina vedoucí k ní nás odrazuje, raději se vracíme na kvalitnější cestu, směr palmová pláž Vai. U kláštera M. Toplou vidíme 3 autobusy německých turistů, což nás také odrazuje od prohlídky a dojíždíme až na nejvýchodnější cíp Kréty – k vykopávkám dórského města Itanos s nádhernou pláží.Připadá nám krásnější než Vai, nejsou zde žádné výpravy turistů, neplatí se parkovné, ani palmy nejsou takzaprášené jako na „vyhlášené“ palmovce. Ze Sitie už pěknou cestou pokračujeme do 4. největšího města Kréty Agios Nikolaos. Po promenádě docházíme až k jezírku Voulisméni - kdysi sladkovodní, nyní slouží jako přístav malých lodiček. Město je vystavené ve svahu, má hodně schodů a my zjišťujeme, že se nám ozývají bolavé nožičky – to asi ten krkolomný sestup z města Fira na Santorini, měli jsme využít dopravu na chudácích oslících! Z Agios Nikolaos vyrážíme po staré cestě na sever – přes Eloundu, Plaku. Odtud je krásně vidět ostrov Spinalonga – do r. 1951 útočiště nemocných, nakažených leprou. Ještě malá zastávka v klášteře Moni Aretion a přes Kourounes , Neapolis konečně po dvou dnech dorážíme do Malie.8. DENTřetí den s Matýskem míříme přes Kerasii po úzkých serpentinách do hor k náhorní planině Lassithi. Vstup na planinu hlídá řada dnes již nefungujících větrných mlýnů, za nimi nás už čeká překvapující rovina, rozdělená na maličká barevná políčka se zbytky dalších mlýnů, majestátně lemovaná vysokými horami. Po jediné cestě, která vede po obvodu planiny, jsme se zastavili ve vesničce Psychro, kde nás čeká pěší výstup k jeskyni Dikteon – údajné místo narození a skrývání boha Dia před jeho otcem Kronosem. Míjíme řecké „kapitalisty“, kteří za cestu cca 800m na jejich oslících, vyžadují 10Eu na os.! a jsou dost neodbytní. Cesta je strmá, ale dá se vyjít, je dlážděná pěkně ošlapanými kameny, které hodně kloužou, takže pozor na úrazy a raději pevné boty – žádné plážovky. Po prohlídce jeskyně se kocháme nádherným pohledem na celou planinu, kterou zde máme jako na dlani. Pokračujeme po obvodu, až se opět dostaneme ke vjezdu na planinu a sjíždíme zase dolů z hor. Kolem vesnice Psilie jsou úrodné vinice – tvoří se kolonyněkde dlouhé i 2km s náklaďáčky plných hroznů, směřujících do vinařských závodů v Peza. Ve vesnici Spília jsme se dostali na zcela novou širokou silnici -velká změna pro řidiče- , po které se dostáváme až k Heraklionu, po malém bloudění v jeho předměstí se nám daří najít řecky psanou odbočku na nejslavnější krétský palác Knossos.Jeho prohlídkou jsme strávili 2 hod., vstup byl 6Eu na osobu. Bez průvodce jsme byli trochu ztracení, ale koupili jsme si česky psanou knihu - průvodce po těchto sir. Evansem dotvořených vykopávkách. Kniha leží na každém stánku před vchodem na Knossos, jen český překlad musíme úspěšně hledat delší dobu, stála 4,40Eu. V recepci při vstupu jsme také našli počítačově vytvořenou maketu vzhledu paláce v dobách minojských – pro nás nehistoriky a nearcheology vynikající věcička. Opět změněnou krajinou – menší kopce se světlou hlínou, na jejichž svazích jsou jako knoflíčky rozesety koruny oliv, míříme na jih. Prohlídku baziliky sv. Tita a slavného právního kodexu vrytého dokamenných bloků v Gortysu musíme nechat na příští rok – tlačí nás čas. Přes velkou zemědělskou vesnici s řeckým vojenským letištěm Tymbaki, , letovisko Agia Galini je jízda ještě v pohodě. Od vsi Saktouria směřujeme k moři, cesta se úží a spolu s přicházející tmou je řízení Matýska po horské serpentině dost šílené, stoupáme a pak už konečně klesáme k Agios Pavlos. V taverně Lyinikos zajišťujeme nocleh – z okolí moc nevidíme, je tma jako v pytli, jen dole u moře vidíme světla další taverny.9. DENRáno zjišťujeme, že cesta dál nepokračuje, takže po stejných serpentinách se vracíme zpět a pokračujeme dál na západ – směr Spili. Tady nás uhodí do nosu nádherná vůně ze zdejší pekárny, kupujeme si čerstvé křupavé preclíky, placky se žlutým sýrem, obdivujeme benátskou kašnu, zdobenou řadou lvích hlav. Jen tak si lebedíme, městečko se teprve probouzí, voda do kašny stéká z hor, je ledová a osvěžující. A jede se zase dál, po oblasti s olivovými háji najednou krajinný skok – vjíždíme do krásné větrné soutěsky Kourtaliotiko /tleskající/, skály jsou pěkně vysoké, vidíme řečiště nyní vyschlého potoka. Před klášterem Moni Preveli fotíme nádherný pohled na moře v dopoledním oparu u památníku mnichů, kteří skrývali za 2. svět.války stovku anglických, australských a novozélandských vojáků před něm. okupanty ve svém klášteře. Před vstupem do kláštera ženy klasicky dostávají dlouhé hábity, aby „nepohoršovaly“ mnichy. Ve zdejším muzeu mají krásné ikony, mnišské ornáty, nádobí zdobené stříbrem a drahými kameny, z nádvoříkláštera máme opět nádherné pohledy na moře. Cesta tady končí, takže se vracíme, platíme parkovné nad pláží Préveli a čeká nás úmorný sestup po kozí stezce k moři, které se zde stéká s horskou říčkou Megalo Potamo.Je zde taverna k posilnění, lze si půjčit šlapadla, na kterých „došlapete“ až k malému vodopádu, z obou stran řeku lemují vysoké palmy. Na Préveli pravidelně připlouvají výletní lodě z Agia Galini a Chory Sfakion – to se pak pláž najednou hemží turisty, jinak je zde klídek. Můžu říct, že po vykoupání se v hodně studené vodě v moři i řece, byla zpáteční cesta k autu v pravé poledne téměř zabiják! Před infarktem nás zachraňovaly asi jen fantastické pohledy dolů, na okolní zátoky a palmovou pláž. Tolik potřebný relax nacházíme v milé taverně za opuštěným klášterem Kato Preveli, kde je most z r. 1213 přes řeku, která zde vytváří téměř jihočeský rybníček, dělají tady mj. velice dobrý krétský salát. Zde se nám natolik líbilo, že jsme toto místečko cíleně navštívili při naší dalšínávštěvě Kréty v r.2003. Za městem Agia Galini při naší cestě zpět, vjíždíme do bouřky s překvapivě prudkým deštěm, škaredému mraku ujíždíme až v Agias Trias, směřujeme k dalšímuminojskému paláci Festos, jehož vykopávky jsou v nádherné rovině Messará. Zde byl nalezen známý Disk z Faistu, který je uložen v archeolog. muzeu v Iraklionu. V městečku Míres zase trošku bloudíme – řecké ukazatele jsou mnohdy hodně matoucí, ale odbočku k pláži Matala přece jen nacházíme. Prohlížíme si pláž a jeskyně ve vápencových skalách, kde kdysi přebývali první křesťané a později také hippie. Městečko je velmi živé, hodně turistů, taveren, stánků – škoda - je po romantice.Koupat se jedeme raději na vedlejší pláž Komo, nádhera, téměř prázdno, parádní vlny a za plotem na pahorku vykopávky bývalého přístavního města . Neradi se loučíme s Libyjským mořem, ale nechci opakovat jízdu setmělou vnitrozemskou Krétou. I tak se na předměstí Iraklionu dostáváme už za tmy, odbočku směru na Ag. Nikolaosnemineme, po zdejší nejlepší a také jediné dálnici se dostáváme rychle až do Chersonissos, odkud to do Malie máme už jen kousek. Vybalujeme a uklízíme Matýska, klíčky od něj necháváme po „řeckém způsobu“ v květináči u parkoviště /v Řecku opravdu kradou jen turisté!/, házíme se do gala a jdeme na poslední rozlučkovou večeři na Krétě.10. DENSobota 7. 9. 02 je náš poslední den dovolené, už opravdu jen oddychujeme, válíme se na naší domovské pláži, kupujeme nějaké ty suvenýry, které se musí řádně zabalit, krabičky plníme spoustou krásných kamínků, mušliček, nepřipadá nám divné, že pojedeme těžší, než jsme přijeli. Naše letadlo odlétá z letiště v Heraklionu ve 23,30 hod, ve svém bytečku jsme v 1,45hod. českého času, začíná neděle.Našich "pár" dnů na Krétě velice rychle uběhlo, ale už teď, i když jsme smutní z odjezdu, plánujeme, že se na tento nádherný řecký ostrov prostě musíme ještě minimálně jednou vrátit.Zůstaly nám krásné zážitky a fotky, některé z nich se snad budou líbit i vám.Závěrem bych ještě dodala maličkost. Náš názor je takový, že je hřích jet na dovolenou a strávit ji celou na jedné pláži, v jednom městě. Pokud jde o velikou Krétu - kupte si dobrou mapu, stojí pakatel a opravdu se vyplatí. Pořiďte si dobrého navigátora, protože značení na řeckých cestách je opravdu hrozné, mnohdy jsme se setkali s tím, že naprosto chybělo a my byli nuceni jet „naslepo“. Než jsme kolikrát přelouskali značení v řečtině, už jsme byli o pár metrů dál za tou správnou odbočkou a hlavně na dálnici to je průšvih… Jinak stará známá věc – dovolená je od slova volno – tak si své volno nádherně užívejme a snažme si ho nenechat ničím a nikým otrávit!ITINERÁŘAuto Daewo Matiz  jsme měli půjčené 4 dny, díky němu jsme poznali spoustu krás ostrova. Celkem jsme ujeli cca 970 km, 2 noclehy jsme trávili mimo "domovskou" Malii.1. DENMalia - Neapoli - Ag. Nikolaos - Lato - Kritsa - Kalamafka - Ierapetra - Kotsounaria - Papagianades - Sitia - Ag. Fotia -Palekastro - Kato Zakros /1.nocleh mimo/cca 200 km2. DENKato Zakros - Vai - Itanos - Moni Toplou - Sitia - Agios Nikolaos - Prini - Plaka - Moni Aretion - Neapoli - Maliacca 220 km3. DENMalia - Mochos - Lassithi - Avdou - Kalo Horio - Kasteli - Peza - Patsides - Knossos - Peza - Houdetsi - Metaxohori - Loures - Gortys - Mires - Tymbaki - Agia Galini - Saktouria - Agios Pavlos /2. nocleh mimo/cca 300 km4. DENAgios Pavlos - Spili - Moni Preveli - Preveli - Spili - Akoumis - Tymbaki - Agias Trias - Mires - Festos - Matala - Komo - Mires - Agios Varvara - Kerassia - Iraklion - Hersonissos - Maliacca 250 km