Gournia

Ruiny minojského neopevněného města Gournia objevila zač. 20. stol. americká archeoložka Boydová-Hawesová, město je nazývané minojskými Pompejemi, také město malých lidí, původní název se nedochoval, ruiny osady byly pojmenovány podle dobytčích napajedel / z řečtiny gournes/, které zde byly nalezeny. Byly zde odkryty řemeslnické dílny, dlážděné ulice a také kanalizace, doba rozkvětu této osady byla v letech 1700 - 1450 př. n. l. Domy byly kdysi dvoupatrové, ovšem malé, v přízemí bývaly dílny a obchůdky, choval se zde dobytek, skladovali tady zásoby, v patře dostupném po vnějším schodišti pak byly obytné místnosti. Tato architektura připomíná způsob výstavby starších vesnic na dnešní Krétě, od pradávných dob se příliš nezměnilo. Na pahorku nad osadou stojí pozůstatky svatyně a panského domu s velkým nádvořím, které nejspíše sloužilo jako tržiště.