Starý Korint

Korint byl jedním z nejstarších a zároveň nejvýznamnějších řeckých městských států. Vzhledem ke své strategické pozici v úžině na severovýchodě Peloponésu kontroloval obchodní cesty mezi pevninou a poloostrovem což značnou měrou přispívalo k jeho bohatství. Rozvinuté bylo stavitelství a loďařství.

Podle jedné pověsti bylo město založeno Corinthem, potomkem boha Helia. Podle druhé bohyní Ephyrou, dcerou titána Oceana. Odtud také starověké jméno Korintu - Ephyra.

Stručná historie Korintu

Území bylo osídleno již přibližně v době 6. tisíciletí př. n. l.. Město postupně nabývalo významu. Ještě v předklasické éře zde začali stavět trirémy, které byly dále užívány až do dob Římského impéria.

V klasické éře byl Korint hlavním producentem a vývozcem známé keramiky s černými figurami. Kontroloval také většinu obchodu a dopravu na Peloponésu. V této době byl vystavěn velký Afroditin chrám, který v době svého rozkvětu zaměstnával více než tisíc prostitutek.

V 7. stol. př. n. l. vyslalo město výpravy ke kolonizaci nových sídel (Syrakusy, Korfu, Lefkas, Epidamnus, Anactorium. Korint byl také jedním z 9 zakládajících států kolonie Naukratis v Egyptě, která zajišťovala obchodní spojení s Afrikou. V této době zde také začali s ražbou mincí.

Město Korint se účastnilo Perské války, do bitvy u Salaminy vyslalo 40 válečných lodí. Následovaly rozepře s Athénami. Korint vytvořil alianci se Spartou a výsledkem byly známé Peloponéské války (5. stol. př.n.l.). Po jejich skončení nebyl Korint spokojen s vůdčí úlohou Sparty a začala Korintská válka.

Roku 146 př. n. l. bylo po obléhání město zničeno Římany. Znovuzaloženo bylo až Juliem Cézarem roku 44 př. n. l.. Apoštol Pavel přibyl do města roku 51 nebo 52 zůstal zde 18 měsíců. V době své druhé návštěvy roku 58 zde napsal Epištolu Římským a také Epištolu Korintským a Druhou epištolu Korintským.

V letech 375 a znovu 551 město poničilo zemětřesení.

Byzantský císař Jistinián I. vybudoval kamenné hradby zvané Examilion, které chránily město a Poloponés před útoky barbarů. Hradby byly dlouhé téměř 10 km.

Roku 856 postihlo město další ničivé zemětřesení, které zabylo 45 000 obyvatel.

Velkou roli hrálo město i v období křižáckých výprav. v následujícíh staletích (1458 - 1821) se zde několikrát vystřídala nadvláda Ottomanských Turků a Benátské republiky.

Novodobý Korint byl postižen roku 1858 a znovu 1928 ničivým zemětřesením, které roku 1933 následoval rozsáhlý požár. Současné město má tedy moderní podobu.

Památky Korintu

Přibližně 3 km od dnešního Korintu se však nacházejí památky na Korit minulý. Dochovali se zbytky Artemidina chrámu, velká pevnost Akrokorinth a zbytky opevnění.