Výstavbě kanálu předcházelo v 7. stol. př. nl. l. postavení kamenné vozovky, po které byly z jedné stranyšíje lodě přetahovány na druhou.

Myšlenkou na vybudování Korintského průplabu, který by spojil Saronský záliv v Egejském moři s Korintským zálivem se zabýval už císař Julius Caezar, byl však zavražděn dříve, než byly plány dokončeny. K návrhu se vrátil i císař Caligula a první pokus o prokopání průplavu uskutečnil až Nero. Průplav však nebyl dokončen.

Až po uznání nezávislosti Řecka na Osmanské říši na počátku 19. stol. bylo zadáno zpracování nových plánů na průplav. Stavět se začalo až v roce 1882, dokončen byl 1893.

Průplav je veden v úrovni moře a má délku 6 346 m. Šíře je mezi 21,3 m a 24,6 m, hloubka 8 m. Tyto parametky umožňují využití kanálu pouze pro menší lodě v jednom směru. Velké nákladní lodě si musí udělat zajížďku 700 km okolo Peloponésu.